Wagatabon – příběh dřevěných táců z malé japonské vesnice

Wagatabon je typ dřevěného tácu, který dělávali šindeláři ve vesnici Wagatani, v prefektuře Ishikawa - oblast sněžných vršků Japonska. Říká se, že tácy se tam dělaly již od 17. století. Šindeláři si při štípání šindelů z kaštanových špalků schovávali ty nejlepší kusy dřeva, z kterých přes zimu vyřezávali dlabané tácy. Ty poté směňovali za oblečení či jídlo. Velké tácy se používaly na nošení misek a talířů, malé pro uskladnění drobného nářadí. Hluboké tácy sloužily také na nošení rýže a obilovin, jako obětin předkům, k malým svatyním v domě. V roce 1961 byla celá vesnice, čítajících necelých 100 obyvatel, evakuována a zaplavena kvůli stavbě přehrady. Řemeslo následně zaniklo. Krása a jednoduchost táců Wagatabon byla později vzkříšena několika řemeslníky včetně Tatsuaki Kuroda, který za svoji tvorbu obdržel národní cenu pro zachování kulturního dědictví - 人間国宝 Ningen Kokuhō. Od té doby na tradici navázalo jen pár místních řemeslníků. Jeden z posledních žijících mistrů svého řemesla - Shinichi Moriguchi inspiroval také moji tvorbu.

V současné době se tácy Wagatabon používají v Japonsku především na přípravu a servírování čaje. Své místo si ale našly také v gastronomii, kde slouží k servírování a zážitkové prezentaci jídla a nápojů v luxusních restauracích. Stejný zážitek si nyní můžete dopřát také u vás doma s tácem Wagatabon, které pro vás tvořím z lokálních dřevin.

Tácy Wagatabon momentálně vyřezávám z 30 let vyschlého dřeva ořešáku a starého kaštanu, který má nádhernou kresbu. Tvar a provedení tácu nechávám na samotném dřevu. Rád nechávám vyniknout přírodním tvarům, sukům, živým krajinkám s kůrou a kresbě dřeva, která mě vždy fascinuje. U kaštanu využívám štípavosti tohoto dřeva. Nově vzniklé úštěpy jsou vždy překvapením a zajímavým estetickým prvkem v kombinaci s dokonale hoblovanými hranami. Pro povrchovou úpravu používám tradiční ebonizační roztok, přírodní rostlinná mořidla, většinou v kombinaci s tungovým a pomerančovým olejem nebo pouze olejovou úpravu.